ÚDAJE A POPIS
DATUM AKCE: | 2005-03-14 |
LOKALITA: | Praha Barakuda - venkovní bazén Slávie |
TEPLOTA VZDUCH: | 5°C |
TEPLOTA VODY: | 3°C |
MAX. HLOUBKA: | 2 m |
MIN. VIDITELNOST: | 10 m |
MAX. VIDITELNOST: | 20 m |
ÚCASTNÍCI: | Honza Spáčil, Aleš Huklivszki, Martin Žemba |
PROFIL PONORU: | zde |
| |
POPIS:
12 Jedna z těch méně typických akci :) ..
Po dohodě s Jirkou Hovorkou a pražským klubem Barakuda jedeme na zajímavou akci, potápění pod ledem.
Jirka objevil nevypuštěný a zamrzlý venkovní bazén a napadlo jej, jak by se dal využít pro potápěče :).
Takže minulý týden proběhl po přednášce o speleopotápění a potápění pod ledem první zkušební ponor
(kterého jsme se nezúčastnili) a vzhledem k dobrému ohlasu jsme se s Jirkou dohodli na zopakování celé
akce.
Do Prahy jsme po drobném zmatku, jistý náš kamarád nepochopil že potápění pod ledem je skutečně potápění
pod ledem byť ve venkovním (a zamrzlém) bazénu, dorazili před osmou hodinou večerní. Na Andělu nás už čekal
p.Pudil v Magické Modré a předal (prodal) nám 40L flašky ze kterých bude u Aleše v budoucnu kaskáda. Do auta
jsme naložili raději jen dvě ze čtyř, auto už bylo tak dost přetížené a zbylé dvě přiveze Martin příležitostně.
Před SK Slávii na Kubánském náměstí jsme dojeli chvíli před půl devátou, vynosili z auta cajk dolů do Barakudy
a připravili se na ponor. Oblékali jsme se raději venku, v Barakudě bylo na tyto akce málo místa a hlavně
velmi teplo :).
Za asistence nepotápějících se lidiček jsme prolámali na místě původní vysekané díry v ledu díru novou (a
moc práce to nebylo, venku už bylo hodně teplo a vše včetně ledu tálo). Program pod vodou jsme si nechali
volný, prostě co kdo chtěl to také konal. Dopadlo to celé pohodově, trocha toho tréningu, trocha focení,
užívání si pro nás křišťálově čisté vody (hádám na začátku viditelnost okolo 25 metrů, na konci 15m).
Martin si zkusil navíjení šňůry na bubínek, já její natažení (při kterém si prý ostatní tři potápěči
mohli vyzkoušet přeskakování šňůry v úzkém prostoru ;)..).
Ponor jsme ukončili po cca hodině, Aladiny v tak malé hloubce měřili čas jak se jim zlíbilo ;), ale
na grafu ponoru se nakonec ukázala bez pěti minut jedna hodina. Paradoxně mě osobně nebyla vyjímečně pod
vodou zima, dokonce ani ruce v polosuchých rukavicích nebyly nijak moc zmrzlé. A to jsme byli vlastně
neustále těsně pod ledem, teplota vody 3°C..
Následné převléknutí a sbalení cajku probíhalo v poklidném tónu, naštěstí strašení s jedenáctou hodinou
jako zavírací se ukázalo nepravdivé a tak jsme měli ještě čas si v klidu s místními lidmi popovídat.
Okolo půl dvanácté jsme vytahali z klubu cajky, nyní již poučeni přistavili auto až přímo ke vchodu
a přemístili tu velkou hromady tašek, beden a flašek do auta, kde už se rozvalovaly dvě velké zásobní
flašky plné nitroxu :).. Následující cesta domů už byla jen nepříjemnou nutností, vše proběhlo podle plánu
a okolo druhé hodiny noční jsme dojeli do Varů.
Takže mi nezbývá než poděkovat Jirkovi Hovorkovi za příjemný a neobvyklý zážitek, samozřejmě poděkování
patří i klubu Barakuda za výborné zázemí. Snad se takových akcí povede v budoucnu více ..