Potápění » potápění - Amerika 02.04.2005

21 Jako každoročně alespoň jednou mají potápěči vyjimečnou možnost se bez protekce, úplatků či rizikového slaňování se potápět na lomu Mořina, lidověji nazývaném 'Velká Amerika'. Tuto akci si už též vlastně tradičně nenechávám ujít a tak i letos jsme se vypravili se zapotápět v čisté vodě plné raků.
Po dobrých zkušenostech z podzimu jsme vyjížděli z Varů zase hodně brzy a skutečně jsme k lomu dorazili půl hodiny před oficiálním otevřením, jak bylo námi plánováno. Vstávání to je sice nepříjemné, ale odměna v podobě nezakalené vody díky potápěčům neberoucím ohled na ostatní je více jak lákavá ..
Letošní jarní potápění zaštiťoval klub Barakuda spolu s komerčními firmami a speleology. Vstupné (mám dojem) zase o něco dražší, platili i lidé kteří se nepotápěli .. Měli jsme štěstí na odvoz těžkých cajků, který je naštěstí vždy zajištěn a tak jsme asi jako první toho dne oficiální návštěvníci sešli pěšky po udusané cestě dolů v vodě. Mírné překvapení zde bylo v podobě již velkého množství potápěčů i nepotápěčů, kteří zde již byli, holt asi technické zázemí je nutné zajišťovat v množství lidiček větším než malém ;).. Zabrali jsme naše oblíbené místo vzadu u vchodu do štoly, mimo hlavní dav lidí a atrakcí, rychle jsme se převlékli a vlezli do vody. chvíli jsme plavali proti směru hod.ručiček podél břehu většího jezírka, pak jsme se stočili směrem ke kesonu, keson si prohlédli a pak plavali opět v protisměru podél břehu. Celou lokalitu jsme si v klidu a pohodě obkroužili, na pěkné raky a poslední zbytky ledu se podívali, v mém případě si i cvičně pár pneumatik proplavali a po cca hodině se vynořili poblíž na břehu rozložené plachty.
Následoval krkolomný výstup na břeh, přes stále se zvětšující břicho v kombinaci se zmrzlými prsty jsem skoro nebyl schopen si sundat ploutve a i výstup na břeh přes skalku s dvojčetem také nebyl jednoduchý. Nakonec se ale vše podařilo, odstrojili jsme se z cajků, opláchli špinavé sucháče a těšili se z příjemného sluníčka, které začalo svítit :). Stihl jsem právě včas se podívat na jednu z atrakcí, záchranáři předváděli záchranný transport osoby 'mokrou cestou', protáhli sešněrovanou dívčinu s celoobličejovkou ve speciálních nosítkách kus vodou (ač to tak na začátku nevypadalo, skutečně se jim jí nepodařilo utopit ;) ..), pokecal jsem se známými lidičkami, sbalili jsme věci a jako jedni z posledních návštěvníků jsme opouštěli lom.

Opět moc pěkný ponor, hodně raků, dle mého názoru i výrazně více drobných rybek než v minulosti, ale zase o něco kalnější voda, než na jakou jsme zde byli zvyklí. Pár perliček na závěr, skoro se mi povedlo Alešovi vystřelit těsněním z manifoldu oko, pod vodou došly ve foťáku baterie, viděl jsem (a na chvíli se zasnil) nad novým Suunto D9 a přes to, že jsem obdržel moji v Praglu zapomenutou čapku-ošklivku, do odpoledne jsem ji bohužel tentokráte asi už definitivně ztratil ..

Cestu zpět jsme si ještě zpestřili obhlídkou lokalit podél cesty Plzeň-KV, voda je bohužel všude značně zkalená ..