ÚDAJE A POPIS
DATUM AKCE: | 2005-04-30 |
LOKALITA: | Rotava - lom |
TEPLOTA VZDUCH: | 22°C |
TEPLOTA VODY: | 4°C |
MAX. HLOUBKA: | 33 m |
MIN. VIDITELNOST: | 1 m |
MAX. VIDITELNOST: | 4 m |
ÚCASTNÍCI: | Honza Spáčil, Aleš Huklivszki |
PROFIL PONORU: | zde |
| |
POPIS:
27 V sobotu jsme se s Martinem dohodli na potápění na Rotavě, jediné lokalitě široko daleko, kde je možné alespoň
nějak (u Martina) doplnit požadované hloubkové ponory pro získáni P***.
Vyjížděli jsme dopoledne, měli jsme v plánu dva ponory, první jen my dva, druhý odpolední s Arnoštem a Evou, kteří
měli přijet až odpoledne. Už podle telefonátu s 'vousáčem' nám mělo být divné, že mluví o mnoha dalších lidech
na lokalitě, ale mysleli jsme, že se jedná o místní lidi a oslavu 'čarodějnic'. Bohužel realita byla horší :), již
podruhé jsme se zde 'trefili' do hromadné akce Trigger Divers z Drahovic, takže toho dne se na Rotavě potápělo
více než hodně lidí s my stejně jako minule přijeli jako jedni z posledních ;)..
Takže už u brány jsme potkali další tři auta, dole u lomu jsme parkovali až podél cesty, aut už zde bylo před námi
hodně. V klidu jsme tedy pokecali se známými lidmi a v začínajícím horku se ustrojili do cajků. Protože jsem si v pátek
zapomněl nafoukat u Dana flašky (Aleš měl rozebraný komperssor) a navíc i Martin měl prakticky prázdnou desítku se kterou
počítal jako se stage, rozdělil jsem přepuštěním vzduch mezi poloprázdné dvojče a plnou patnáctku a dohodli jsme se
s Martinem, že část prvního ponoru budeme dýchat z mých flašek.Do vody jsme zalezli prakticky zároveň s vylézajícími
potápěči, kteří šli do vody jako první.
Voda byla i bez zakalení předchozími potápěči dost špinavá, z vyhlídky nad lomem jsme už viděli silně zelený odstín.
Bohužel bylo znát i to, že se voda ještě od zhroucení části svahu nestihla vyčistit. Takže nejčistší byla voda mezi
15-25 metry, pod 25m už byl mléčný zákal, nad zase rozkalená voda od 'méně zkušených' potápěčů ;)..
Do vody jsme vlezli u hráze, Martin ještě zjistil, že mu dost uchází vzduch na maňasu, takže celý ponor kromě zanoření
absolvoval s uzavřeným levým ventilem (a tudíž bez kontroly tlaku a inflátoru). Od hráze jsme plavali po hladině
ke kanystru, zde se v klidu zanořili až na dno a pomalu vystoupali k jeskyni. Zde už jsme narazili na první silně
zakalenou vodu od potápěčů, dokonce očividně někdo bez pudu sebezáchovy vlezl do jeskyně. Pomalu jsme stoupali podél
stěny směrem k zátoce, už na sdílené dýchání, opět se výborně osvědčila dlouhá hadice. U plošiny mi už tlak ve dvojčeti
klesnul ke 40 barům a tak jsem si od Martina vyžádal automatiku zpět a vynořovali jsme se už zase samostatně.
Podél stromků se dalo plavat jen těsně u hladiny a proplétat se mezi větvemi, níže byla voda už zakalená prakticky
k nule.
Vynořili jsme se zase u hráze, Martin nechal ve vodě cajk na druhý ponor, já vše poctivě odtáhnul až k autu, odstrojil
se a ještě si v klidu pokecal s lidmi, kteří ještě neodjeli. Arnošt zavolal, že přijede až okolo třetí, tak jsem
se převléknul 'do civilu' a v klidu jsme přeparkovali auto dolů k vodě (ostatní postupně odjeli) a počkali na Arnošta
s Evou.