28 Druhý ponor jsme odpotápěli též stejně jako
první na stejné lokalitě, na Rotavě.
Původně se k nám měla přidat Eva s Arnoštem a oba dva zkoušet křídla, ale nakonec jsme šli do vody jen ve třech,
Evě asi nebylo moc dobře.
Arnošt si vyzkoušel ustrojit křídlo, i problémy s vedením pásky skrz přezku se povedlo vyřešit :), oblékli jsme
se a u hráze opět vlezli do vody. Plavali jsme po hladině až ke kanystru, sice se to bez polohlasných komentářů
týkajících se vzdálenosti ke kanystru neobešlo ;), ale nakonec jsme se u něj všichni tři sešli, dohodli si plán
ponoru a pozvolna se zanořili. Arnošt to měl docela komplikované, neměl ještě zažité současné ovládání dvou kompenzátorů
vztlaku, ale zvládnul to perfektně (až na lehké zakalení dna bez problémů :)..)
Ode dna jsme plavali podél stěny lomu za postupného stoupání, plavali jsme po směru hodinových ručiček podél lomu a
drželi se v relativně čisté vodě. Bohužel po chvíli jsme i zde vplavali do silně zakalené vody, očividně tam už
byl někdo před námi.. Ponor jsme ukončili vynořením v bývalé příjezdové cestě, nemělo význam se proplétat
mezi stromy v téměř nulové viditelnosti.
Následovalo odstrojení, sbalení cajků a klidný odjezd domů.
Ponory sice stály za bačkoru, já viděl jen jednoho vystrašeného okounka, dole byla pořádná zima a voda by byla
i bez těch davů potápěčů relativně kalná, ale Martin je blíže ke třem hvězdám :), Arnošt si zkusil trochu hlubší
ponor a potápění s křídlem a já zase ladil uchycení HIDky na ruce .. Měl jsem problémy s foťákem, nějak asi blbne
obecně, při prvním ponoru nešel ovládat vůbec, sice display svítil, ale nedalo se cokoliv zmáčknout, při druhém
ponoru zase problémy s bateriemi.. Snad to bylo jen dočasné zblbnutí a už se nebude opakovat :))..