Potápění » potápění - Bílá Voda 10.6.2005

44V pátek odpoledne jsme se rozhodli se podívat na Bílou Vodu nad Chodovem, viditelnost u hladiny se velmi zlepšila a tak nás zajímalo i to, jaké to bude ve větších hloubkách, hlavně u stromů se sumci :).
Na parkoviště jsme přijeli odpoledne okolo půl čtvrté, už zde stálo aut několik, převážně rybářů. V klidu jsme na sebe navlékli potřebné cajky a náležitě ověšení se dobelhali k vodě. Naštěstí zde je už upevněné molo pro koupače, kterých zde ještě vzhledem k počasí a teplotě vody moc nebylo ;).. Molo se osvědčilo, vstup i výstup z vody je zde výrazně pohodlnější než se bořit po kolena do bílého jílu, na což jsme zde byli doteď zvyklí. Pod molem je cca dva metry hluboká voda, takže i vstup do vody je zde pohodlný a bezpečný i pro potápěče.
Když už jsme se dostali do vody, plavali jsme po hladině až nad les, s ohledem na Martina na co nejbližší okraj lesu :). Po zanoření jsme skutečně les našli i napříč tomu, že jsem si jako tradičně zapomněl zjistit na hladině náměr a pak pod vodou marně vzpomínal, kam jsme to vlastně minule plavali..
I když jsme nakonec proplavali velký kus lesu, žádného sumce jsme nenašli, ale ono to bylo i trochu očekávané, viditelnost byla mizerná. Jen pod cca 9m hloubky se voda výrazně a citelně ochladila a krásně vyčistila, hádám že zde mohla být horizontální viditelnost až možná osm metrů .. Ale kvůli metrové vrstvě na dně, na kterém není nic zajímavého, nemělo potápění smysl, takže jsme se zase šli ohřát do sice o poznání teplejší, ale špinavé vody.
Vynořili jsme se přibližně veprostřed lokality, naměřili azimut a podle kompasu jsme plavali až k molu. Cestou jsme ještě našli naštěstí alespoň jednu pěknou rybu, klidnou štiku asi 50cm velkou. Ale po chvíli jí to naše očumování přestalo bavit a tak nám rychle zmizela z dohledu i přes to, že voda u hladiny byla zase výrazně čistější než u stromů.
Z vody jsme vylezli na molu, schůdky jsou sice hodně úzké a i se single patnáctkou lahví jsem už měl problémy se dostat až nahoru, ale pořád to je mnohem příjemnější výstup z vody než všudypřítomným blátem :). Po ponoru jsme ještě v klidu pokecali s místními rybáři (z jednoho se vyklubal potápěč), sbalili cajky a odjeli na panáka Tuaregu do čajovny. Cestou jsme se ještě zastavili u Mírové podívat se na místní pidi-lokalitu