92V sobotu jsme se dohodli na ponoru na Rotavě, před polednem měli přijet i kluci z Plzně, konkrétně Martin Aišman s parťákem, ale nakonec se jich z
Potápečského klubu Hracholusky na nás přijelo podívat o hodně více :) ..
Cestou jsme nakoupili nějakou tu sladkost v chodovské pekárně :) a v klidu dojeli k vodě. Volavky už zase kroužily vysoko na obloze, jsem zvědavý zda je někdy uvidíme kde vlastně hnízdí.. V klidu jsme se převlékli a těsně než jsme vlezli do vody přijel Marta s parťákem, překvapivě dříve než bylo avízováno :). Takže jsme jen krátce pokecali a vlezli do vody, Žembouš už se těšil na novou haubnu-ledovku, kterou si nechal
u pana Frouze ušít zcela na míru (i když při testování ve čtvrtek v Thermalu to tak nevypadalo :P ..).
Vzhledem k tomu, že se nám povedlo shodou blbých okolností ;) nemít ani jedno pořádné světlo, dohodli jsme se na ponoru okolo lomu ve vrstvě nejčistší vody, okolo patnácti metrů hloubky. Proplavali jsme si stromky u příjezdové cesty, pak podél skály naklesali hlouběji, podívali jsme se o něco hlouběji a skutečně zjistili že bez světel to vážně nemá smysl a zase se tedy vrátili na dohodnutou hloubku, ve které jsme obeplavali lom. Přibližně u jeskyně jsme potkali Martu obaleného cajkem. Pomalu jsme vystoupali podél skal u cesty a ponor ukončili.
Na břehu mezitím přijelo hafo aut, další kluci z Plzně i Jirka Šejbů. My se postupně soukali z cajků, ostatní se do nich pracně nastrojovali, prostě taková ta běžná potápěčská pohodička :). Po odstrojení a převlečení jsme do sebe naházeli dobrůtky z pekárny, zalili to horkým čajíkem, pokecali a posléze se rozloučili a odjeli spolu s 'první plzeňskou vlnou' :).
Voda se v porovnání s minulým týdnem velmi zlepšila, hlavně vrchní vrstva. Střed lomu zůstává velmi čistý, ale příjezdová cesta je zakalená o něco více, prostě jako téměř vždy. Opět velmi málo ryb, velká žádná, prý jeden pěkný okoun na konci lávky a pár těch čudel u hráze. O trochu ještě stoupla voda, přeplavání přes hráz je opět o něco příjemnější :). Já jsem pouze podcenil počasí, špatně jsem se oblékl a promrznul už před ponorem. Ani krátký sprint do kopce a zpět nepomohl, takže na konci ponoru mi byla tentokráte obzvláště velká kosa ;). Žembouš byl ale s novou ledovkou spokojený velmi velice :).